|
|
Konverze objektu dormitory na hostel a jeho nové řešení v Tomioka Silk Mill, Japonsko
Brezovský, Jindřich ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce s názvem „KONVERZE OBJEKTU DORMITORY NA HOSTEL A JEHO NOVÉ ŘEŠENÍ V TOMIOKA SILK MILL, JAPONSKO“ je zpracována dle platných předpisů ve formě architektonické studie. Předmětem této práce jsou dvě varianty konverze objektu pro ubytování dělnic (dormitory). Dílčím úkolem je řešení úpravy zeleně v atriu dormitory a návrh revitalizace náhorní roviny. Objekt se nachází v areálu bývalé přádelny hedvábí ve městě Tomioka v prefektuře Gunma, na ostrově Honšú v Japonsku. Konverze objektu na nový účel vyžaduje doplnění potřebné vybavenosti a některé nutné stavební zásahy pro zajištění provozu hostelu. V obou variantách je zapotřebí částečně upravit také původní objekt při zachování jeho proporcí a objemu, aby nebyla narušena původní koncepce celého areálu a silueta města. Úpravy původního objektu dormitory zahrnují dostavbu vstupního portálu včetně foyer a recepce se zázemím provozu. Použité materiály jsou velké prosklené plochy v kombinaci se světlým pohledovým betonem. Materiály byly vybrány tak, aby byly vždy jasně odlišitelné nové konstrukce (monolitický železobeton) od konstrukcí původních (dřevo). Vnitřní atrium bylo navrženo ve stylu moderní japonské zahrady s různými typy povrchů (vegetační – mech; minerální – štěrk a kamení). Varianta 1 – novostavba dvou objektů vybavenosti. Objekt A jsou umývárny a objekt B je pro stravování a toalety. Hmotu nových objektů tvoří jednoduché hranoly pootočené o 30° a 60° oproti ose dormitory. Jejich hmoty respektují rozměry původního objektu. Objekt A je vysunutý nad hranu svahu a je obložený skleněnými deskami. Objekt B je z jižní strany prosklený, zatímco ze severní strany je kompaktní z pohledového betonu. Objekt A je stavebně i provozně rozdělen středovou stěnou na dvě symetrické části. V závěru objektu je umístěno ofuro (bazének) s výhledem na okolní pohoří. Typologické řešení objektu B zahrnuje oddělené toalety se smíšenou umývárnou v severní části. V jižní části je prostor pro stravování rozdělený výdejním pultem na provozní část a část pro návštěvníky. Objekt A je ze železobetonu a je založen na základové desce. Středová stěna je hlavní nosný konstrukční prvek, která brání příčnému zlomení. Středová stěna je ukotvena do země pomocí pilotů. Objekt B je ze železobetonu a je založen na základových pasech. Varianta 2 – přístavba je tvořena jako jednoduchý hranol, který respektuje pravoúhlou soustavu areálu a míry původního objektu dormitory. Materiály nových konstrukcí jsou beton a sklo stejně jako u ostatních nových přístavků. Pro zajištění intimity prostředí je prosklená část fasády obehnána bambusovým plotem. Tento prostor je využit jako pohledová zelená zahrada. Objekt přístavby je typologicky rozdělen na část pro muže a část pro ženy. Obě části jsou vybaveny bazénkem ofuro. Objekt je monolitický železobetonový skelet založený na patkách.
|
|
|
Konverze objektu dormitory na hostel a jeho nové řešení v Tomioka Silk Mill, Japonsko
Brezovský, Jindřich ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce s názvem „KONVERZE OBJEKTU DORMITORY NA HOSTEL A JEHO NOVÉ ŘEŠENÍ V TOMIOKA SILK MILL, JAPONSKO“ je zpracována dle platných předpisů ve formě architektonické studie. Předmětem této práce jsou dvě varianty konverze objektu pro ubytování dělnic (dormitory). Dílčím úkolem je řešení úpravy zeleně v atriu dormitory a návrh revitalizace náhorní roviny. Objekt se nachází v areálu bývalé přádelny hedvábí ve městě Tomioka v prefektuře Gunma, na ostrově Honšú v Japonsku. Konverze objektu na nový účel vyžaduje doplnění potřebné vybavenosti a některé nutné stavební zásahy pro zajištění provozu hostelu. V obou variantách je zapotřebí částečně upravit také původní objekt při zachování jeho proporcí a objemu, aby nebyla narušena původní koncepce celého areálu a silueta města. Úpravy původního objektu dormitory zahrnují dostavbu vstupního portálu včetně foyer a recepce se zázemím provozu. Použité materiály jsou velké prosklené plochy v kombinaci se světlým pohledovým betonem. Materiály byly vybrány tak, aby byly vždy jasně odlišitelné nové konstrukce (monolitický železobeton) od konstrukcí původních (dřevo). Vnitřní atrium bylo navrženo ve stylu moderní japonské zahrady s různými typy povrchů (vegetační – mech; minerální – štěrk a kamení). Varianta 1 – novostavba dvou objektů vybavenosti. Objekt A jsou umývárny a objekt B je pro stravování a toalety. Hmotu nových objektů tvoří jednoduché hranoly pootočené o 30° a 60° oproti ose dormitory. Jejich hmoty respektují rozměry původního objektu. Objekt A je vysunutý nad hranu svahu a je obložený skleněnými deskami. Objekt B je z jižní strany prosklený, zatímco ze severní strany je kompaktní z pohledového betonu. Objekt A je stavebně i provozně rozdělen středovou stěnou na dvě symetrické části. V závěru objektu je umístěno ofuro (bazének) s výhledem na okolní pohoří. Typologické řešení objektu B zahrnuje oddělené toalety se smíšenou umývárnou v severní části. V jižní části je prostor pro stravování rozdělený výdejním pultem na provozní část a část pro návštěvníky. Objekt A je ze železobetonu a je založen na základové desce. Středová stěna je hlavní nosný konstrukční prvek, která brání příčnému zlomení. Středová stěna je ukotvena do země pomocí pilotů. Objekt B je ze železobetonu a je založen na základových pasech. Varianta 2 – přístavba je tvořena jako jednoduchý hranol, který respektuje pravoúhlou soustavu areálu a míry původního objektu dormitory. Materiály nových konstrukcí jsou beton a sklo stejně jako u ostatních nových přístavků. Pro zajištění intimity prostředí je prosklená část fasády obehnána bambusovým plotem. Tento prostor je využit jako pohledová zelená zahrada. Objekt přístavby je typologicky rozdělen na část pro muže a část pro ženy. Obě části jsou vybaveny bazénkem ofuro. Objekt je monolitický železobetonový skelet založený na patkách.
|
|
|
Psychologie architektury
KOUTKOVÁ, Ilona
Má bakalářská práce se zabývá všemi možnými aspekty mající vliv na konečnou podobu architektonických děl. Též jsem se tímto chtěla zamyslet nad samotnou podstatou a smyslem architektury; nad definicí jednotlivých pojmů, které dávají dohromady architekturu jako celek. Zajímá mne také souhra a vliv na jiné odvětví umění, ze kterých se architektura skládá, stejně jako samotný princip architektury. A považujeme-li architekturu za součást umění, zamýšlím se nad pojmem krása v architektuře jako takové. V neposlední řadě se zabývám vlivem architektury na životní prostředí, a naopak životního prostředí na architekturu. Součástí této bakalářské práce je i soubor významných staveb, které mne nějakým způsobem zaujaly i mne, proto jsem se pokusila vyjádřit i svůj názor na ně. V závěru se pak zabývám tématem, které má ve s$pojení krása a architektura významnou roli ? japonské zahrady.
|
|
|
Zahrada jako estetický objekt (a jako umělecké dílo?)
ŠPAKOVÁ, Eliška
Tato práce se bude věnovat problematice vnímání okrasných zahrad tak, jak je pojednána v díle současného filozofa Davida E. Coopera a filozofky Mary Millerové. Představí otázku zahrady jako specifického estetického objektu, jenž je odlišný od přírodního estetického objektu na jedné straně, i od uměleckého díla na straně druhé. Práce si rovněž položí otázku, z jakých důvodů nejsou již zahrady kladeny do oblasti umění, popř. zda a za jakých podmínek lze v současnosti o zahradách jako uměleckých dílech uvažovat. V závěrečné kapitole autorka práce na základě předchozích částí předloží svou úvahu o vzniku českých zahrad v japonském stylu. Tato část pracuje s charakteristikami japonských zahrad a porovnává je s evropským pojetím zahrady.
|
host ::
RSS.